Tak je to tu! Po devíti měsících, během nichž jsem si užila pár týdnů vstávání s nezaslouženym pocitem lehké kocoviny, pár měsíců bojů s oblečení a neschopností oholit si nohy a ostříhat nehty na nohách, se nám narodilo miminko.
Už vím, že do porodnice se nevyráží, dokud jste schopný udržet ve tváři 5 minut přirozenej úsměv, že opravdu nejde, abyste si nevšimla, že rodíte (já se toho chvíli docela bála), a taky to, že porody v americkejch filmech nejsou zas tak přehnaný, jak jsem si vždycky myslela (nechápu, jak to, že zvířata to zvládaj i bez toho davu okolo a vůbec u toho nekřičej). Ale výsledek stojí za to!
Teď si začínám užívat pocity vykojenýho mozku, kdy mám problém se slovní zásobou (to jsem teda měla vždycky, ale teď to mám aspoň na co svádět), se základníma matematickejma úlohama (ač matika byla vždycky to, co mi šlo téměř samo), s vybavením si, proč jsem ty matematický úlohy začala vlastně řešit, ale co je horší, mám problém vybavit si číslo do svýho internetovýho bankovnictví. Dneska mi ho už málem zablokovali. Jojo, mohla bych si zavolat na mLinku pro obnovení, ale to bych musela znát nějaký to heslo, co jsem si tam kdysi před miliony let při zakládání účtu nastavila... Mno, napotřetí jsem se naštěstí trefila. Každopádně, je to zábava.
Během posledních dnů taky bojuju na jídelní frontě. Musím, pokud se chci aspoň trochu vyspat (a to sakra chci!). Pro mě, milovníka kořeněnejch jídel, se to může zdát jako předem prohraná válka, ale nebudu to vzdávat, hold chvíli na to chilli, cibuli, česnek a další moje milovaný pochoutky, budu jenom smutně koukat. Nechápu, celejch devět měsíců jsem to stvoření na tyhle věci poctivě trénovala. Jak to, že s tím má teď takovej problém???
A co se vánoc týče - letos vůbec nevim, kde se tu vzaly! Když jsem jela do porodnice, bylo tu skoro léto, když jsem se vracela, všude byla vánoční výzdoba. A já nemam ani cukroví, ani dárky a ani jsem nestihla ulovit vánoční náladu. Mno, mám na to ještě týden, snad to zvládnu. Hlavně, když budou šťastné a veselé!
A tady je náš malej Ježíšek - není sice nahatej, ani v jesličkách, ale žijeme v jednadvacátým století, že...
